Španělsko

více fotografií

Když uslyšíme slovo Salamanca, nevybavíme si už pouze starobylou universitu a intelektuální historii, ale musíme si vzpomenout především na unikátní výlet, který naše spolužáky z několika ročníků velmi sblížil a ukázal nám skutečný život Španělů a jejich domácí kuchyni v pravém slova smyslu. Španělská kultura už pro nás neznamená pouze obrázky v učebnici, nyní znamená živé vzpomínky na španělský styl života, jako např. na věhlasný noční život Pyrenejců. Ptáte se nás, 28 studentů dychtících poznat Salamancu na vlastní kůži, jak o nás pečovali naši hostitelé, jak cesta probíhala? Nu, posuďte sami.
Sraz jsme měli v sobotu 30.3. v 8:30 na Terminálu 2. Letěli jsme německou společností Lufthansa. Pověstná německá pohostinnost přebila zbývající pochybnosti o ceně. Již při hodinovém letu do Frankfurtu nad Mohanem, kde jsme přestupovali, nám bylo nabídnuto občerstvení zdarma. Nikdo ho neodmítl. Dostali jsme i druhé, hodnotnější jídlo při přeletu do Madridu. Let i přistání proběhly klidně.
Cestou z letiště Adolfa Suaréze jsme viděli část hlavního města, ale na to jsme si museli ještě 5 dnů počkat.
Nikdy nezapomenu na moment, kdy nás naši noví španělští pěstouni při příjezdu vítali, líbali a objímali. Díky jejich kuchařskému umu jsme po celý týden neměli hlad. Poznali jsme, že domácí španělská kuchyně se značně liší od našich původních představ. Všichni pěstouni byli velmi starostliví. Někteří z nás se i sblížili s nevlastními sourozenci z ciziny, naším dorozumívacím jazykem byla španělština.
Nezapomeňme však, že to byl studijní zájezd a ne dovolená. Soukromá škola DICE se o intenzivní přísun nové gramatiky a slovní zásoby úspěšně postarala. Pokročilejší skupina se každý den v gramatice posouvala do nového času. Začátečníci si především utvrzovali své dosavadní znalosti. Dvakrát 1,5 hodiny intenzivního učení možná některým studentům připadaly moc dlouhé a ubíjející. Málokdo však pohrdl nad velkou pauzou zvanou „merienda“, během které někteří studenti ochutnali sortiment nedalekých tapas-barů.
Pobyt v Salamance neznamenal jen učení ve škole a jídlo od rodin, institut DICE a náš pan profesor pro nás pořádali mnoho mimoškolních akcí jako např. soutěž zvaná „Ginkána“ [džinkána] po Salamance nebo prohlídka s španělským průvodcem po památkách a literárním odkazu Salamancy. Mimo jiné nás velmi zaujal dominikánský klášter s kostelem. Když studenti AG Štěpánská vstoupili do chrámu sv. Štěpána, některých se jal úžas nad dominantností a monumentálností tamějšího architektonického stylu, plateresca. Bylo to, jako bychom hleděli na neposkvrněný kámen v jeho ryzí podobě.
Škola DICE uspořádala fotosoutěž. Její výherci obdrželi hodnotný dar, týdenní stipendium ve škole DICE.
Salamanca je především univerzitní město plné studentů, kteří tráví rádi večery venku stejně jako my. Vida nocturna (španělsky noční život) je jedním ze základních rysů španělské společnosti a my toužili po jejím poznání. Když nás naši pěstouni pustili, začali jsme objevovat místním známá zákoutí noční Salamancy. Ochutnávali jsme regionální tapas, místní sladkosti a poznávali místní obyvatelstvo.
O pátečním ránu jsme opustili Salamancu, město studentům zaslíbené, a zamířili do královského Madridu. Po ubytování v hotelu jsme se seznámili se spletitou sítí madridského metra a zamířili do habsburského a Bourbounského historického centra. Při návštěvě světoznámého muzea Pradu některým z nás obrazy jako Nahá Maya (Goya) nebo Dvorní dámy (Veláquez) úplně učarovaly. Slavná chuť španělské šunky nás přiměla navštívit místní rychlé občerstvení Museo de Jamón. Kvalita jídla tu byla nesrovnatelně vyšší než v našich rychlých občerstveních. Sytí jsme vyrazili poznávat tři nejdůležitější památky v Madridu; Plaza mayor (Hlavní náměstí), katedrálu sv. panny Marie Almudenské a Palacio real (královský palác). Jeden ze studentů dokonce ochotně podal stručný výklad o historii míst.
Následující den jsme zemi krále Filipa VI. opustili. Let byl sice podobný, jako ten předchozí, ale s jedním zásadním rozdílem; odlétali jsme s živou vzpomínkou na Salamancu a tento nezapomenutelný zájezd. Zvýšili jsme si úroveň našich vyjadřovacích schopností. Nutnost komunikovat v španělštině nás v jazyce celkově zlepšila. A proto naše příští návštěva hispánského světa bude jistě ještě hodnotnější.

Šimon Slivanský, 1.D

30. března to celé začíná. Šest dní budeme v Salamance a den v Madridu. V 10:35 opouštíme Prahu a přestupujeme v Frankfurtu na letadlo do Madridu. Z Madridu už jenom dvě hodiny a jsme v Salamance. Po víc než vstřícném seznámení s rodinami jsme povečeřely a strávily první večer.
 Neděle se nesla ve znamení Gincany – soutěže při které musí hráč splnit  všechny učitelem zadané úkoly. V našem případě, to byly úkoly zaměřené na prozkoumání všech zákoutí Salamancy jako například: najít sošku astronauta na nejstarší Salamanské katedrále, dostat se zahrady Calixto a Melibey a poptat se náhodného kolemjdoucího kdo byly Calixto a Melibea a nebo jednoduše si  vybrat podle nás, nejromantičtější místo v Salamance a zarecitovat tam básničku v cizím jazyku.
Nejlepší tým vytvořil resumé v podobě Padletu, který už také visí na našem webu. Všichni jsme také dostali odměnu: pohlednici ze Salamancy a kolíček s figurkou žáby. Nejdřív mě to překvapilo – proč zrovna žába¬? A tak jsme po krátkém pátrání zjistily, že žába je něco jako maskot Salamancy a symbolizuje zdraví, bohatství a úspěch. Společně jsme ještě navštívili  klášter sv. Štěpána a dostali na zbytek dne volno. Zbývala už jenom večeře v rodinách, kde jsem začala pomalu a jistě rozumět.
Pondělí. První den školy! Celá rozklepaná jsem přicházím do školy o čtvrt hodinu dřív (začínáme v 9:30) a třesu se hrůzou z (v mých představách) děsivého, přísného Španěla, který na nás bude koukat skrz prsty, protože “nic neumíme”. Opak byl pravdou a učitel byl dost trpělivý a vtipný člověk, i když někdy až moc hlasitý. V 11:15 máme přestávku, po které nás začne učit mladá, usměvavá Španělka. Končíme v 13:30 a pospícháme k rodině na oběd.
Myslím, že jsme se toho naučili ve škole vážně hodně a mám ze sebe dobrý pocit. Po obědě nás španělsky mluvící průvodce provedl městem a povyprávěl nám jeho historii a ukázal jeho nejdůležitější budovy. V 17:30 začíná volný program a ve 22:00 máme večerku.
Následující dny si byly velmi podobné v rutině dne a přitom dost rozmanité v souvislosti s společným časem stráveným po škole: vyzkoušeli jsme lekci latinsko-amerických tanců, a nebo jsme se dozvěděli jací slavní spisovatelé v Salamance žili.
Poslední den jsme v Madridu navštívili Museo del Prado, podívali se do katedrály Almudena a viděli Palacio Real. Také jsme koupili suvenýry pro rodiny.
Musím říct že se mi bude po Španělsku stýskat a těším se až se tam znova vrátím.

Magda Tunová, 1.D

La mayor dicha en nuestra escuela me pilló en el año 2019. Después de tres años en AG, recibimos la posibilidad de viajar a España para conocer la cultura y por supuesto practicar los conocimientos de español. Nuestro querido profesor eligió una de las ciudades más maravillosas y típicas para los estudiantes, porque allí pudimos encontrar la universidad más antigua en España y la cuarta más antigua en Europa. Sí, ¡estoy hablando sobre la hermosa Salamanca!
Estuvimos cinco días completos en Salamanca y después un día en Madrid.  En Salamanca todos los días tuvimos un programa muy cargado e interesante. El domingo, nuestro primer día en Salamanca, jugamos a la Gincana cultural. Nos gustó mucho, porque buscamos los lugares de Salamanca solo con una ayuda de google maps  y muchas ayudas de los habitantes... en ese momento nos dimos cuenta de que nuestros conocimientos y habilidades son utilizables para la vida. (¡Muchas gracias!) Disfrutamos todo el día y solo absorbimos la atmósfera de Salamanca.
El día siguiente, el lunes, empezaron nuestras clases en la escuela Dice. Las clases empezaron a las 9.30 y terminaron a las 13.30. Ese fue nuestro programa para cuatro días en Salamanca. Después de las clases tuvimos también un programa organizado en la escuela Dice. Por ejemplo, la visita comentada de Salamanca ¡con un profesor más favorito José! (Nos falta mucho) o la clase de baile. Me gustaría decir que la clase de baile me gustó más.. pero nada pudo ser mejor que José y su energía.. y por eso, de nuevo, muchísimas gracias, José, ¡porque fuiste increíble!
También tuvimos bastante tiempo libre en Salamanca, lo que fue ideal para visitar lo que quisimos más. Por ejemplo, unas amigas y yo visitamos la Nueva catedral y tuvimos la vista de toda la Salamanca. No os podéis imaginar la belleza de la ciudad.
Salamanca fue perfecta para mostrar todo lo que España ofrece: la vida cultural, la gastronomía (no puedo decir cuántas tapas hemos probado.. pero creo que todos engordamos mínimo 3 kilos, ja, ja, ja) y la típica atmósfera de este mundo.
Pero continuamos con Madrid, donde tuvimos más o menos doce horas para absorber su ambiente. La diferencia entre Salamanca y Madrid fue grande. Mucha más gente, transporte público y, por desgracia, el tiempo. En Madrid nos encontró la lluvia y un poco de frío, pero por suerte nuestro profesor tuvo un plan B y tuvimos la oportunidad de ver unas obras de los mejores artistas en uno de los mejores museos en Europa, el Museo del Prado.
Después de la visita del museo tuvimos un rato libre para probar más tapas y comprar los recuerdos del viaje, porque el fin de viaje estaba cerca. Al final del día llegamos al hotel todos agotados y un poco tristes, porque tuvimos que hacer las maletas y el día siguiente volver a casa.
Estoy segura de que puedo hablar en nombre de todos que nos gustaría dar las gracias al profesor Mejzlík y su esposa Roberta por cuidarnos todo el viaje. Gracias a vosotros tenemos una de las experiencias más bonitas. ¡Espero poder volver lo antes posible!

Barbora Kolářová, 3.C

Padlet o pobytu v Salamance (Kateřina Vaňková, 3.A)