Francie

Naše cesta do Alsaska proběhla ve dnech 21. – 25.9.2022. Zúčastnilo se jí celkem 43 zapsaných studentů ze tříd se zaměřením na výuku francouzského jazyka 1.B, 3.B a 4.B.

více fotografií

Navzdory prodloužení doby dojezdu do cílového francouzského regionu Alsaska, které zapříčinila nehoda na německé dálnici, jsme stihli kratší návštěvu městečka Kaysersberg, rodiště významného teologa, filozofa, lékaře a v neposlední řadě též nositele Nobelovy ceny míru Alberta Schweitzera, návštěvu sýrárny Haxaire s výkladem ve francouzském jazyce o výrobě místní speciality – sýru Munster - a také dojezd do místa ubytování ve Strasbourgu. Bydleli jsme všechny 3 noci v hotelu Ibis budget v ulici Oberlin, cca 15 minut pěšky od centra. Ubytování bylo velice kvalitní, pokoje byly pro 2 osoby, ráno jsme měli bohatou snídani, kde si každý mohl nabrat podle svých preferencí dostatek jídla i pití. Večer jsme šli ještě na krátkou seznamovací procházku do centra Strasbourgu se studenty, kteří měli dostatek sil a chutě k dalšímu objevování.
Druhý den jsme ráno vyrazili do Evropského parlamentu, kde jsme měli objednanou komentovanou prohlídku ve francouzském jazyce. Trvala asi 2 hodiny a byla velice zajímavá, studenti měli možnost seznámit se jak s budovou, tak s fungováním této důležité evropské instituce. Mohli navštívit místo, kde dochází ke schvalování evropských zákonů a dohod. Zajímala je též problematika tlumočení, kdy při hlasování hovoří poslanci až 23 jazyky. Témata mezinárodních vztahů a tlumočení z cizího jazyka jsou pro naše studenty velice lákavá.

Po návštěvě Parlamentu jsme dorazili do krásného městečka s ukázkou hrázděných domů Riquewihr, dále jsme se zastavili v obci Bennwihr, která byla za 2. světové války celá vybombardovaná a na jejímž náměstí byl až po roce 2000 vybudován nový kostel sv. Petra a Pavla. Studenti se tak blíže seznámili s osudy regionu za 2. světové války. Situace zde byla o to komplikovanější, že obyvatelstvo bylo působením dlouhodobého soužití národnostně promícháno a bylo těžké zaujímat vyhraněný a nepřátelský postoj vůči svým příbuzným či kamarádům při změně geopolitické přináležitosti k Německu. Navíc byli muži násilně nasazováni do armády nepřátel, z armády proto dezertovali a jejich další osud byl velice krutý. V odpoledních hodinách jsme dorazili do dalšího nádherného města Colmar. V něm se nachází malebná čtvrť La Petite France, my jsme navštívili muzeum významného rodáka – sochaře Bartholdiho.
Třetí den jsme vyrazili velice brzy, abychom dorazili včas do lycée Lambert v Mulhouse. S tímto gymnáziem bychom rádi navázali výměnu v následujícím školním roce. První kontakt proběhl velice dobře. Naši studenti – Samuel Rubeš a Marlene Rolet – představili francouzským studentům a paní ředitelce gymnázia Českou republiku s její historií, Prahu, naše gymnázium a český vzdělávací systém. Poté jsme byli gymnáziem pohoštěni a byly vytvořeny smíšené skupinky Čechů a Francouzů, které se později rozběhly do města Mulhouse s pracovními listy. Úkolem bylo nalezení významných artefaktů street art. Po této aktivitě následoval závěrečný piknik v parku Steinbach. Setkání proběhlo v moc příjemné atmosféře. Z Mulhouse jsme vyrazili do vogézského pohoří na nejvyšší horu Grand Ballon, kde se studenti blíže seznámili s pohnutou historií tohoto horského kraje od roku 1870 až do roku 1945. Na závěr dne jsme při sjezdu z hor zastavili v obci Thann, kde jsme mohli obdivovat nádhernou gotickou katedrálu sv. Thiébaulta.
Poslední čtvrtý den jsme se museli již zabalit, ale program zdaleka nekončil. Hned ráno jsme jeli do městečka Obernai a poté na jeden z nejrozlehlejších hradů Haut-Koenigsbourg, který dal přestavět do dnešní podoby pruský král a císař Vilém II jako symbol své moci a síly v získaném území. Studenti se zde opět mohli ponořit do historie celého regionu, a to od období středověku až po novodobé dějiny 20. století. Na závěr naší cesty jsme se podrobněji seznámili s městem Strasbourg, s jeho nezapomenutelnou katedrálou, malebnou čtvrtí la Petite France, stavebním dílem stavitele Vaubana (Barrage Vauban na řece Ill) a na závěr také s významným kreslířem a štrasburským rodákem Tomi Ungererem.
Cíle naší studijní cesty byly naplněny, snad jen 1 muzeum jsme nemohli osobně navštívit, protože bylo kvůli stavebním úpravám zavřeno. Během našeho krátkého pobytu se studenti seznámili s autenticitou míst, o kterých se v Praze dočítali v dokumentech při svých rešerších. Kromě detailů o životě a tvorbě Alberta Schweitzera a Frédérica Bartholdiho, historie 13.–20. století Alsaska, principů fungování Evropského parlamentu se naši studenti setkali s mluvenou francouzštinou i s alsaským dialektem, s alsaskou kulturou, a to architekturou hrázděných domů, gotických katedrál, renesančních paláců, středověkých hradů, výtvarným či sochařským a kreslířským uměním. Setkání s francouzskými studenty tzv. ABI-BAC třídy na půdě francouzského lycea jim umožnilo nahlédnout do fungování francouzského vzdělávacího systému, ale také do fungování alsaských rodin, které jsou velice často rodinami bilingvními. Naší škole umožnila tato cesta navázání bližšího kontaktu s lycée Lambert, se kterou bychom rádi např. již příští školní rok uspořádali výměnu. Studenti celou cestu sledovali témata svých prezentací, které představili celé skupině ještě před odjezdem do regionu.
Tímto bych ráda poděkovala všem studentům za naprosto vzornou reprezentaci naší školy, za hluboký zájem o všechna témata a o francouzský jazyk a kulturu, za zodpovědné zpracování těchto témat, za dobrou náladu po celou dobu cesty! A veliký dík patří také mým kolegům pedagogům, prof. B. Meunierovi a prof. D. Fouskové, kteří od začátku pomáhali cestu zorganizovat, sehnali partnerskou školu, pomáhali s navržením a zpracováním témat, která přesahovala učivo francouzského jazyka, a po celou dobu studijní cesty byli studentům ve dne v noci k dispozici, a to jak v motivaci ke konverzování ve francouzštině, tak v péči o ochořelé!

Za všechny zúčastněné zapsala prof. Michaela Minaříková

Ve čtvrtek 15. 9. 2022 proběhl na našem gymnáziu v rámci příprav na studijní cestu do Alsaska workshopový den. Všichni studenti, kteří se učí francouzský jazyk ve třídách 3.B a 4.B se podíleli na zpracování zadaných témat. Své práce pak představili všem ostatním při našem čtvrtečním setkání, které uzavřel svým vstupem herec a mim, absolvent Mezinárodní školy pantomimy Marcela Marceaua v Paříži Martin Sochor.

více fotografií

Studenti témata zpracovali formou videí nebo prezentací. Všechna zadaná témata se vztahovala k elsaskému regionu, který studenti posléze i osobně navštívili. Tato přípravná fáze byla velice obohacující a inspirující. Mezi tématy se objevila osobnost Alberta Schweitzera – nositele Nobelovy ceny míru, geografie Elsasu – pohoří Vogéz, Vogézy a jejich památná místae (bunkry, pomníky padlým vojákům), významná elsaská města se svou výjimečnou architekturou, ať už gotickými katedrálami, nebo hrázděnými domy– Strasbourg, Colmar, Mulhouse, Kaysersberg, Riquewihr, historie regionu – rok 1871, 1914 – 1918, 1938 – 1945, evropské instituce, konkrétně Evropský parlament ve Štrasburgu, osobnost Frédérica Bartholdiho a jeho významné sochařské počiny (socha Svobody, socha Schoengauera, Belfotský lev a další….), gastronomie regionu, bilingvismus regionu a elsaský dialekt, kreslíř Tomi Ungerer a jeho ilustrované knihy, významní elsaští sportovci (Sébastien Loeb atd…)
Na závěr prezentací nás navštívil herec a mim Martin Sochor a vyprávěl nám o svých zážitcích a zkušenostech se studiem na Mezinárodní škole pantomimy Marcela Marceaua. Jeho vyprávění o tom, jak se mu podařilo složit zkoušky, ačkoliv se jazyk učil sám asi jen 5 měsíců, jakou dobou byl rok 1990 v Československu a ve Francii–rok po Sametové revoluci, jaký byl Marcel Marceau v profesním i osobním životě a jak tento malý Velký herec a mim posunul pantomimické umění 2. poloviny 20. století kupředu, bylo osobité a barvité a stalo se nezapomenutelným zážitkem a nádhernou tečkou za naším sdílením nabytých poznatků.

Za pedagogy: M.Minaříková, D. Fousková, B. Meunier

více fotografií

více fotografií

Týden v Paříži

Potom, co naše letadlo opustilo Prahu a ocitlo se na obrovském letišti v Paříži, francouzské počasí nás nepřivítalo zrovna dvakrát mile. Zima a déšť odvály naše krásné představy o slunné a rozkvetlé Paříži velmi rychle. Když jsme ale po dvou hodinové cestě dorazili do francouzského lycea, plného nedočkavých a rozzářených korespondentů, byl výhled na Eiffelovku už úplně passé, protože cílem našeho výletu nebyly jen krásné výhledy a francouzské croissanty, ale hlavně poznání jiné kultury a, aspoň tedy pro mě, zjištění, že mluvit francouzsky není vůbec lehké.
Jak jsem již zmínila, poznání nové kultury bylo to hlavní a myslím, že moje korespondentka si to vzala opravdu k srdci. A fakt, že pocházela ze Senegalu a byla to opravdová muslimka, která smí pouze halal, přidal mému výletu nové rozměry.
Druhý den dopoledne jsme strávili v lyceu. Zjistili jsme, jak probíhá vyučování ve Francii a já se dokonce naučila i nějaká španělská slovíčka. Odpoledne jsme mohli obdivovat krásný Sacré Coeur, vyčnívající na kopci Montmartre, a vidět tak celou Paříž, všechny ty krásné francouzské byty naskládané jeden vedle druhého a muzeum Pompidou, které, tedy aspoň podle mě, celý tenhle noblesní výhled kazilo.
Ve středu jsme se už dopoledne procházeli po Champs Elysées, stihli si koupit v postranní uličce café, které ale francouzsky vůbec nechutnalo. Pak nás čekalo velmi vysilující tří hodinové obdivování obrazů v muzeu Louvre. Po tom, co jsme na vlastní oči zjistili, že se na nás Mona Lisa opravdu dívá, ať už stojíme v jakémkoliv úhlu, stihli jsme ještě vidět Notre Dame a pak už jsme sedli na vlak a jeli zpět do našich hostitelských rodin.
Čtvrtek jsme strávili procházkami v centru, zpříjemnili si deštivé počasí francouzskou palačinkou a konečně opravdovým francouzským kafem, a přesunuli se do muzea Pompidou, kde jsme měli možnost obdivovat moderní umění, myšleno čistě bílá plátna, židle, na které se nesmělo sedat a popsané zrcadlo.
Pátek jsem si já užila nejvíce. I když byla v muzeu d’Orsay stávka pokladen a po hodině čekání naše situace stále vypadala bledě, nakonec jsme se dovnitř dostali a dvě hodiny jsme se mohli procházet po krásném vlakovém nádraží přestavěném v muzeum a obdivovat obrazy van Gogha, Moneta, Maneta a mnoha dalších. Večer jsme konečně uviděli z blízka rozsvícenou Eiffelovu věž a pak už jsme se společně s našimi francouzskými amis plavili v centru Paříže po řece Seině.
O víkendu jsme ještě stihli vidět nejmodernější čtvrť Paříže - La Défense, utratit těch pár euro, co nám ještě zbylo a pak už jsme se jen sbalili, poděkovali naším hostitelským rodinám a rozloučili se, pěkně po francouzsku, Bisous!
Byla to pro mě skvělá zkušenost, poznat Paříž nejenom z té noblesní stránky, ale vidět i její předměstí a rozmluvit se trošku francouzsky. Také chci poděkovat našim profesorům, že to vše zařídili a vymysleli skvělý program.

Tereza Holíková, 3.B

V první jarní dny jsme měli příležitost vyrazit do země trochu nám vzdálené přesto však velmi známé svou romantickou atmosférou a vůní neodolatelných pokrmů linoucí se ze všech bister a restaurací. Ano, jedná se o Francii, konkrétně Paříž. V tomto kouzelném městě jsme strávili 7 dní. Po příletu jsme byli zvědaví na své korespondenty, se kterými jsme se setkali v místní škole ve městečku zvaném Montigny-le-Bretonneux, u kterých jsme také nocovali. Nejdříve jsme se navzájem jen nesměle pozorovali, avšak později zde většina z nás navázala dobrá přátelství. Do Paříže jsme vlakem vyjeli až druhý den a ještě předtím jsme jako správní školáci na pár hodin okusili výuku v místní škole společně s našimi korespondenty. Později jsme se podívali do uliček na kopci Montmartru, který se může pyšnit odevšad viditelným Sacre-Coeurem. Zde stojí i jeden z nejstarších kostelů Paříže. Navečer jsme se vraceli do našich hostitelských rodin, kde jsme si dopřávali pravé francouzské speciality, u nichž jsme si živě povídali s rodilými Francouzi. Ve středu jsme navštívili velké muzeum Paříže - Louvre, kde jsme spatřili například známou Monu Lisu nebo sochu Venuše. Čtvrtý den našeho výletu jsme hned ráno vyrazili do dalšího známého muzea Pompidou – muzeum moderního umění. Některé exponáty zde byly velice zajímavé. V nejvyšším patře budovy jsme se ze shora kochali výhledem na Paříž a její monumenty jako je Eiffelova věž nebo již zmíněný Sacré-Coeur. Tentýž den jsme ještě navštívili mohutný Pantheon – který mám osobně ze všech památek nejraději a část Latinské čtvrti, kde můžete zakusit pravou francouzskou kuchyni za přijatelné ceny, navštívit místní trh či se usadit do jedné z restaurací, koukat na západ slunce a poslouchat pouliční hudebníky. Následující a poslední společný den jsme navštívili ještě jedno muzeum, Orsay, které návštěvníkům nabízí obrazy, sochy a další umělecké výtvory. Večer jsme se svezli po Seině lodí zvanou bateau-mouche, které jsou v Paříži běžné. Jedná se o loď s komentářem a výhledem na pařížské skvosty. Víkend jsme trávili v rodinách a každý si z něj odnesl nezapomenutelné zážitky. V neděli jsme se všichni sešli na letišti Charles de Gaulle a tak jsme zakončili náš pobyt v kouzelném městě Paříži. Chtěla bych proto poděkovat jménem všech zúčastněných panu zástupci Rajovi, paní profesorce Fouskové a panu profesorovi Morávkovi za organizaci celého výletu. Děkujeme.

Anna Šímová, 2.B

I přes to, že jsem byla z výměnného pobytu nervózní, byla to skvělá zkušenost a neskutečně se mi líbila. Rodina byla moc hodná, lepší bych si nemohla přát, všichni moc milí a pobyt mi pomohl s mojí francouzštinou. Už se tolik nebojím mluvit... děkuji moc za vše.

Markéta Řezníčková, 1.B